Přestupek

Přestupek a jeho možné způsoby projednání

Přestupek je definován  v ust.§ 2 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen př.z.): Přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o Přestupek a jeho možné způsoby projednání

Přestupek je definován  v ust.§ 2 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen př.z.): Přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin. Přestupky lze obecně projednat: 1) v blokovém řízení - § 84 př.z. 2) v příkazním řízení  -  § 87 př.z. 3) anebo ve standardním a nezkráceném správním řízení  -  § 74 př.z. ( ústní jednání)

Ad 1)

Projednávání přestupku v blokovém řízení, tedy  na místě, zajišťuje Policie ČR a v zákonem stanovených případech obecní policie. Blokovým řízením může přestupek vyřídit i správní orgán, který může do blokového řízení přejít  v kterékoli fázi správního řízení  před vydáním rozhodnutí, za splnění níže uvedených podmínek.
Blokové řízení může probíhat jen tam, kde to zákon dovoluje a kde přestupce souhlasí s vyřízením v blokovém řízení, je si vědom spáchaného přestupku a je ochoten zaplatit uloženou blokovou pokutu. Je třeba si uvědomit, že na projednání věci v blokovém řízení není nárok a policista či strážník MP může vždy postoupit přestupek k projednání do správního řízení pokud shledá, že vyřízení v blokovém řízení by bylo zjevně neúčelné k charakteru spáchaného přestupku.
Na druhé straně, pokud  přestupce souhlasí s projednáním přestupku v blokovém řízení, musí si uvědomit, že pak už není cesty zpět. Jakmile převezme bloček a zaplatí pokutu, anebo si převezme složenku, uznává tím přestupek a proti rozhodnutí se už nelze ani odvolat, ani podat správní žalobu. Přestupce by si tedy měl před tím, než vezme bloček nebo složenku  rozmyslet, jestli je skutečně srozuměn se svou vinou za přestupek.
Pokud věc přestupku  není projednána  v blokovém řízení, postupuje se do správního řízení.

Ad 2)

Před samotným ústním jednáním může být věc přestupku  řešena tzv. příkazem. Podmínky projednání věci přestupku příkazem stanoví § 87 př.z.:

Příkazní řízení

1. Není-li pochybnosti o tom, že obviněný z přestupku se přestupku dopustil a nebyla-li věc vyřízena v blokovém řízení, může správní orgán bez dalšího řízení vydat příkaz o uložení napomenutí nebo pokuty (§ 13 odst. 2).
2. Příkaz nelze vydat, jestliže obviněný z přestupku je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jeho způsobilost k právním úkonům je omezena.
3. Příkaz má stejné náležitosti jako rozhodnutí o přestupku. Oznamuje se vždy písemně.
4. Obviněný z přestupku může proti příkazu podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odpor správnímu orgánu, který příkaz vydal. Včasným podáním odporu se příkaz ruší a správní orgán pokračuje v řízení. Obviněnému z přestupku nelze uložit jiný druh sankce, s výjimkou napomenutí, nebo vyšší výměru sankce, než byly uvedeny v příkaze.
5. Příkaz, proti kterému nebyl včas podán odpor, má účinky pravomocného rozhodnutí.
6. V příkazním řízení nelze projednat přestupky, které lze projednat jen na návrh, ani nárok na náhradu škody.

V příkazním řízení nelze uložit sankci vyšší než 4.000,-Kč, tedy nemůže být takto řešen přestupek, kde zákon stanoví vyšší sankci, případně i zákaz činnosti.

Pokud přestupce podá v zákonné lhůtě odpor, příkaz se ruší a přestupek se projedná klasicky ve správním řízení.

Ad 3)

Správní řízení zahrnuje zpravidla ústní jednání o přestupku a následně doručení rozhodnutí o přestupku. Toto je zakotveno v § 74 př.z.

Ústní jednání

1. O přestupku koná správní orgán v prvním stupni ústní jednání. V nepřítomnosti obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy, jestliže odmítne, ač byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu.
2. Je-li obviněným z přestupku mladistvý, vyrozumí správní orgán o nařízeném ústním jednání též zákonného zástupce mladistvého a orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí; jim se také rozhodnutí o přestupku oznamuje.

V této souvislosti je třeba upozornit na uvedený odstavec 1, tedy že nepřebírání pošty nemá smysl, protože může být uplatněna tzv. fikce doručení ( ust.§ 24 zákona č.500/2004 Sb.,správní řád) a tedy rozhodnutí o přestupku je po 10ti dnech doručeno, i když se o něm adresát nedozví.
 

K projednání přestupků ve správním řízení je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností dle místní příslušnosti, tzn. kde byl přestupek spáchán. Obecní úřad má na zahájení přestupku podle zákona o přestupcích lhůtu 60 dnů. Tato lhůta je však pořádková a s jejím nedodržením nejsou spojeny žádné právní účinky. Teoreticky tedy může obecní úřad zahájit řízení o přestupku za týden, za měsíc, za půl roku anebo taky vůbec, pokud tomu brání procesní překážky.

Rozhodující je však lhůta pro zánik odpovědnosti za přestupek. Tato lhůta je jeden rok a do této lhůty musí být vydáno rozhodnutí o přestupku, které navíc musí nabýt právní moci. Pokud se tak nestane, odpovědnost za přestupek zaniká.

Proti rozhodnutí o přestupku  existuje tzv. opravný prostředek, tedy je možno podat do 15ti dnů od doručení rozhodnutí odvolání a proti pravomocnému rozhodnutí v odvolacím řízení lze podat správní žalobu do 2 měsíců od právní moci rozhodnutí.

Závěrem lze ještě upozornit na fakt, že za pravomocně ukončené správní řízení je účtován správní poplatek ve výši  1 000 Kč. Pokud je ve věci přestupku vyžádán znalecký posudek, může být tato částka zvýšena o dalších 1.500,-Kč resp. 2.500,- Kč.

Tato částka se však neplatí u blokového nebo příkazního řízení. Je dobré proto zvážit, zda si přestupce zbytečným postupováním věci do správního řízení případ neprodražuje.